Dnes je pondělí, 21. května 2018 | 18:30

MO ČRS Třebechovice pod Orebem

Historie


Z kroniky rybolovu Třebechovic pod Orebem.

Vzpomínáme na dávno zašlou dobu, kdy před staletími na našem třebechovickém katastru zabírali velké plochy pozemků rybníky.

Největší rybník se rozkládal od části města "Pod zahrady" až k nynějšímu prvnímu domku po levé straně směrem ke Štěnkovu. Zásobován byl struhou odbočující z náhona Vantrok, vodou velmi čistou. Tento náhon, zvaný Vantroka přitékal od Týniště nad Orlicí, kde zásobval velké rybníky, které sousedily těsně s katastrem třebechovickým. Ještě dnes vidíme důkladné hráze jako jest "Zelený stav", "Bědovský stav", na kterých po celé délce po obou stranách hlásají staleté duby slávu tehdejší šlechty a hrabat. (O tomto rybníku se zmíním později.)

Druhý rybník byl pod lesem zvaným Šárovec, kde hraničí s katastrem jeníkovickým a byl zásobován vodou z rybníku jeníkovického. Později byl upraven menší rybník Pavlovským a posud se říká na Pavlováku nebo rybník Pavlovský.

Odtok z rybníku pod Šárovcem ústil do řeky Dědiny. Dnes na tomto místě jest založen nový rybník o výměře 1,8 ha, který založil rybářský klub třebechovický.

A nyní se vracím zpět k rybníku, jak jsem výše uvedl. Tento rybník byl zásobován struhou odbočující z Vantrok, která vytékala do rybníčku v Boře a z rybníku toho zásobovala velký rybník. Odtok z tohoto rybníku i po zrušení velkých rybníků odtékal mezi školní botanikou a zahradnictvím Krausovým, dole mezi Fryntovou a Hoňkovou zahradou, pod okresní silnicí skrze Brožovou proutnicí a ústil do řeky Dědiny u Dolejšího mlýna (po válce zrušeného-kdysi Kohoutův mlýn). Dnes tato struha je zregulována a ústí do potrubí.

Ze strany rybníku "Pod zahrady" byla též struha, sice menší a ta sloužila jen při výlovu. Výlov se nacházel na místě kde stojí domek p.Bělky, proti bývalé továrně na rámy: Holub-Švarc-Raba. Tato struha byla od nepaměti nečistá, bahnem zanešená a ústila do rybníčku "Na katovně". Rybník nebyl velký, dno bahnité a ze všech stran byl obložený trámovým. Kaprům se tam dařilo velmi dobře, neb veškeré obyvatelstvo kol stoky tam házelo zbytky, což bylo vítaným krmivem kaprů v rybníce. Tehdejší nájemce p.Hájek si liboval nad úrodou příbytku kaprů.

Vyústění tohoto rybníčku u "Katovny" vedlo botanickou zahradou, kde se i prováděl výlov a ústilo do struhy u zahradníka Krause. Od tohoto vyústění asi 10 m byl malý rybníček, kde se ryby po výlovu uskladňovaly. Jelikož tento rybník byl velmi zamořený špínou a nečistotami a otravoval ovzduší kolem, bylo rozhodnuto ho zrušit, zavést a byl přenechán skautům jako stavební místo a roku 1939 zavezen a z části byl upraven jako hřiště mládeži. Tak se to stalo i se struhou procházející Botanickou zahradou.




Asi po 30 leté válce nastává pomalu úpadek rybničního hospodaření. Byly špatně obhospodařované majiteli panství a rybník po rybníku byl rušen a na jejich místech byla zakládána luka,pastviny i pole, místy se zalesňovaly a tak koncem 17-18 století byly i zdejší rybníky proměněny v lučiny a zalidňovány. V roce 1870 protínala dráha velkou část luk.

Nebylo to na újmu našeho města, neb lučinami katastru třebechovického tekla řeka Orlice, Proudná a čistá jako sklo a hodně orybněná. Na druhé straně města tekla říčka Dědina klikatým tokem, místy mělká, místy hluboká, kteráž oplývala rybami všeho druhu. Rybolov na obou řekách pronajímalo město Třebechovice.

Od nepaměti byl zde starý Hájek, švec který bydlel v domku p. Honka na Obci, kde na struze protékající jejich pozemek měl udělané haltýře, v nichž se uskladňovali ulovené ryby.

Nejen Orlici a Dědinu, ale i všechny rybníky a jezírka jež na lukách po zrušení velkých rybníků zbyla mu byly propachtovány za 40 zlatých ročně. Po smrti tohoto pachtýře převzal jeho syn rybolov a všichni zdejší staří rybáři se pamatují na jeho malou, ale čilou postavu.

Jelikož samotný Hájek nestačil na rybolov a hlavně na pytláctví, které se v té době velmi rozmohlo, spojil se s Janem Štěchem, který byl druhým pachtýřem a pak společně lovili. Po smrti Hájka byl až do založení rybářského klubu Jan Štěch pachtýřem třebechovického rybolovu. Bylo to těžké-pytláci řádili ve dne v noci. Chytali na šňůry, líčili vrže i měchy a to vše hlavně v noci a nejhorší ze zlého toho, že se ryby bodaly na vidlici. Sám jako malý chlapec jsem viděl Chaloupku, když nabodával líny ve tření a za necelou hodinu jich měl půl pytle! A tu starý Štěch už nemlčel, nemohl. Bylo udání za udáním a tak se stalo, že někteří ti zuřiví rybáři si založili svůj spolek. Schůze a porady se pořádaly v hrnčířské dílně na Roli na tzv. Šprachandě.

Nájem na Dědině byl 4 zlaté, nový spolek ho přeplatil o 1 zlatý a pak mu byl rybolov na Dědině přiřknut. Pořídili si loď a dvě vrže a když zahájili rybolov, byla sláva veliká. Loď nesli na nosítkách a vpředu měli vrže navléknuté na hlavách. Hudba vedla průvod, hrála až došli ku splavu Panského mlýna, kde za účasti velkého počtu lidí spustily loď na vodu.


Ale velká sláva – polní tráva!

Nový spolek rybařil vesele, jenže jeden musel hlídat druhého, pytlačili mezi sebou, jeden více než druhý, a tak už po jednom roce se spolek rozpadl nadobro. Vše zůstalo zase na starém pachtýři.

Léta ubíhala a pak nastala světová válka, která trvala 4 roky. Starý Štěch rybařil dále, ale po válce již vydával rybářské lístky, v plném počtu, kdo si zažádal. Rybařili poctiví a rybařili i nepoctiví což se těm poctivým nelíbilo. A tak se stalo, že se ti poctiví jednoho dne domluvili o založení rybářského spolku Dohodnuto!

Bylo to 7. ledna 1923, kdy do hostince "Nebíčko" byla svolána schůze zájemců o založení Rybářského klubu pro Třebechovice a okolí. Zvolený předseda uváděl výklad Dr. Kafky o nutnosti novelisace, který na schůzi v Hradci Králové přednášel, dále o nutnosti tvoření nových rybářských klubů neb spolků, o tvoření pořičních svazů a ochrany ryb. Po tomto referátu bylo přikročeno k ustanovení klubu. Zvolen byl předseda a místopředseda.

Po přečtení stanov byl zvolen – 6-ti členný výbor

  • 3 náhradníci
  • 2 revisoři
  • Schůze se zůčastnilo 47 členů Starý pachtýř ničeho nenamítal, naopak vycházel vstříc novému klubu kdy jen toho potřeboval.



    Sepsal Karel Čtvrtečka

     
    Copyright © 2009 MO ČRS Třebechovice pod Orebem